Proč si dáváme vánoční dárky?

Přemýšleli jste již někdy, proč si vlastně o Vánocích dáváme dárky? Kde se tato tradice vzala a po kolik staletí již dělá radost dětem i dospělým? Pojďme společně objevit kouzlo Vánoc a vznik tohoto krásného křesťanského svátku, na který se celý rok zajisté všichni těšíme!

Narodil se Ježíšek

Vánoční svátky! Tyto nejvýznamnější křesťanské svátky začínají 24. prosince po západu slunce a trvají až do neděle po Tříkrálovém svátku. Oslavují narození Ježíška ve městě Betlémě do jeslí položeného a plenkami ovinutého.

Proč si dáváme dárky?

Klíčem bude zřejmě Betlémský příběh, ve kterém narozenému Ježíškovi tři mudrci donesli kadidlo, myrhu a zlato. Dary jako kožešiny, chléb či peníze zase přinášeli dle pověsti chudí i bohatí poutníci. Zřejmě nějak takto se onoho večera zrodila po několik staletí známá tradice vánočních darů. Zajisté však ne v takové podobě, jak ji známe dnes!

Důkazy o tom, že si lidé dávali vánoční dárky, spadají již do středověku. Do konce 19. století se většinou obdarovávaly převážně děti. Již tehdy nosil dárky Ježíšek a děti dostávaly různé dřevěné hračky či dětské oblečení. V chudých rodinách to však býval třeba jen oříšek či jablíčko. Pokud však někde dostávaly dary i dospělí, tak muži byli obdarováni zejména tabákem, dýmkou, papučemi nebo kšandami a ženy dostaly různé potřeby pro domácnost jako látky, nitě či kuchyňské nádobí. Bohužel zejména během válek se kvůli vysoké chudobě dárky přestaly dávat či byly dokonce tyto svátky zrušeny. Tato tradice naštěstí zůstala v lidských srdcích, a i přes různé zákazy nezanikla. Věděli jste, že před první světovou válkou zejména v Praze se o Vánocích dávaly snubní prstýnky a snoubenci si dali svůj první veřejný polibek? I v dnešní době, uprostřed vánočního času, poslední neděli před koncem roku na svátek Svaté rodiny si dokonce věřící přicházejí do kostelů obnovit manželský slib.

Vánoční zvyky a tradice

Jiný kraj, jiný mrav! Toto české přísloví se vztahuje i na vánoční zvyky a tradice. Zdobení vánočního stromečku, pečení vánočky a cukroví, dodržení půstu, zpívání koled, rybí šupina pod talířem, smažený kapr, krájení jablíček či tavení olova známe zřejmě všichni. Ale takové chození na koledu, pokrývání hlavy slámou, házení střevícem či nezapomenout mít o Štědrém večeru otevřené kapsy, aby vám do nich napadalo štěstí. Takové tradice zná možná málokdo z nás.

Vánoce a dětské hračky

Štědrý den je zejména pro děti jeden z nejoblíbenějších svátků v roce. Jsou plni očekávání, zda jim večer Ježíšek přinese vytoužené dárky. Radost a rozzářené dětské oči u vánočního stromečku vykouzlí zejména dětské hračky. Panenky, autíčka, různé stavebnice či výtvarné potřeby děti zabaví a budou jim dělat radost při každém hraní s nimi.

A co kapr?

Vánoční kapr se poprvé objevil v 17. století na slavnostní tabuli u bohatých měšťanů a aristokratů. Postupem času se dostal na vánoční tabuli i obyčejných lidí, a tak kapří tradice vydržela až dodnes. Při Štědrovečerní večeři by však neměli chybět ani luštěniny, kvůli dobré úrodě a penězům. Tak vám přejeme dobrou chuť a krásné prožití vánočních svátků!